4. díl
A co když náš vztah s potřebným není úplně zalitý sluncem, ale přesto pro něj cítíme potřebu něco udělat?
Stává se!
Situace, kdy potřebný není náš favorit, nebo s ním nemáme blízký vztah, případně došlo již dříve k nějakému nedorozumění, odcizení, hádce, zranění ve vztahu, nebo jste s rodičem, blízkým nežili, vztah nebyl nikdy navázán… atd.
Přesto se může stát, že budete osloveni o pomoc…
Prosím, nehrajte si na spasitele a buďte k sobě i k potřebnému upřímní.
Nechte si pomoci profesionály!
Pokud chcete pomáhat někomu, s kým máte složité vztahy, velmi se zamyslete a vše dobře zvažte.
Pomáhání není povinnost!
I když se v zákoně o rodině píše, že nejen rodiče mají vyživovací povinnost k dětem, ale i dospělé děti mají povinnost se o své rodiče postarat a zajistit jim výživu…
…přesto jsou výjimky, které ctí i zákon. A není to vymahatelné.
Nejprve radím, abyste si sami s někým promluvili:
-
s odborníkem na sociální práci, který vám pomůže ujasnit si, co bude potřeba, co vás čeká, jak potřebnému sehnat pomoc i prostředky od státu, na jaké dávky má nárok atd.
-
s terapeutem, se kterým si promluvíte o svých pocitech
-
zkuste v rodině najít někoho, kdo k potřebnému má neutrální vztah a pomůže vám
-
zajistěte péči od odborníků nebo sežeňte někoho, kdo péči zajistí
-
pokud je vztah velmi složitý, obraťte se na někoho, kdo péči zajistí za vás a bezplatně – zkuste nějakou poradnu, obecní úřad v místě bydliště, hledejte sociální oddělení
Pokud mohu poradit:
Pomoc úplně neodmítejte, i když jsou vztahy složité.
Zkuste věc zvážit v klidu, bez emocí.
Nemusíte se stát pečujícím – můžete jen péči zajistit přes prostředníka, sociální odbor, sociální pracovnici v nějaké pečovatelské službě.
Proč vám toto radím?
Protože odmítnutí pomoci se ve vás může usadit a po čase si to můžete vyčítat.
I když vám třeba potřebný ublížil.
Vím, že je to velmi tenký led a že situace mohou být různé…
A také se může stát, že potřebný o pomoc nestojí, odmítá ji.
Pokud se to stane, alespoň jste to zkusili.
Nikoho nelze do ničeho nutit.
A teď trochu prakticky:
-
V první řadě zjistěte, zda má potřebný požádáno o Příspěvek na péči.
Žádá se na Úřadu práce – na oddělení Nepojistných sociálních dávek, Příspěvku na péči
https://www.uradprace.cz/…OZP
Zatím!
(Píšu to v době, kdy se různé dávky mění na „superdávky“, není jisté, co se stane. Možná agendu převezmou sociální odbory na obcích či městských částech. Uvidíme!) -
Služby pro péči je nejlépe hledat na internetu – hledejte místní Pečovatelské služby
(např. Diakonie, Charita, Sociální služby místní městské části apod.) -
Je možné se také domluvit s praktickým lékařem dotyčného.
Ten může předepsat i zdravotní služby na pojišťovnu – tzv. Domácí péči, pokud ji potřebný potřebuje.
Zajištění léků, odběry krve, převazy, zajištění cévky, dovozy na dialýzu, vše, co se týká zdravotní péče.
Je možné domluvit 1–3 návštěvy sestry denně. -
Stejný lékař může napsat i hole, chodítko nebo vozík, pokud je potřeba – to vše může být zdarma.
Informace, které pomůcky jsou hrazené pojišťovnou, najdete i na internetu.
Existují také organizace, které pomůcky půjčují, třeba polohovací postele (Půjčovny zdravotních pomůcek).
Můžete požádat sestru ergoterapeutku, která přijde udělat šetření a poradí, co v bytě upravit a kam co přidělat. -
Dále je možné nalézt a zajistit různé sociální dávky, které pomohou služby zaplatit.
Jsou i různé poradny zdarma, které vám poradí, jak postupovat.
Milí potencionální pečující!
Pomalu se můj Poradenský seriál o podpoře pomáhajícím a pečujícím o potřebné chýlí ke konci.
Co napsat na závěr?
Držte se!
Pomáhejte – ale myslete hlavně na sebe!
Jako v letadle: „Nasaďte masku nejdříve sobě!“
Každá pomoc se počítá a vždy se dá něco dělat.
A já jsem tady stále pro vás!
Vaše Zuzana Vránová
Průvodce péčí nejen o seniory
www.pruvodcepecioseniory.cz
